6. kapitola Legenda legend
Winx Flóru hledaly a hledaly. Faragonda jim dokonce nabídla pomoc, učila je kouzla, která jim mohla být k užitku. Jenže vše bylo marné. Flora nebyla nikde k nalezení.
(Tryx a Smrtihlavovi bratři)
Smrtihlav s ostatními a uvězněnou Florou dorazili k vysoké skále. Všichni tři bratři předstoupili před všechny ostatní a všichni položili část své síly na skalní výstupek. Benezár obalil výstupek trochou vody, Psákr tam položil psychický kámen a Smrtihlavovi vylétla ze spod pláště obzvlášť odporná můra a usadila se na kámen, který se máčel ve vodě. Když se věci spojily, začal se tvořit průchod, jímž se všichni dostali dovnitř. Málo osvětlený prostor uvnitř působil pochmurně. Psákr s Florou slétl na dno, strčil ji do cely a vyčaroval na zápěstí provaz, aby ji zbavoval síly.
Když Psákr odešel, řekla ještě lišejníkům ať´přivedou myšky na pomoc. A tak se i stalo. Po velmi dlouhé době se tvorečkům podařilo provazy přehryzat. Konečně měla volné ruce a mohla se svobodně rozhlédnout. Pak uviděla malý otvor ve skále a došlo jí, že je její jedinou nadějí. Potichu proto zašeptala: „Flora Entolomanix!“ Kouzlo sluneční kvítek jí umožnilo se protáhnout tou pidi škvírkou a jakmile byla venku, dala se na velmi rychlý úprk.
(opět v Alfíi)
Dívky z klubu Winx šly po školní zahradě a topily se v pochmurných představách, co se asi nebohé Floře právě děje. Z myšlenek je však probudilo duhové světlo, které se před nimi objevilo. Po chvíli se světlo proměnilo v dívku a ta dívka byla Flóra.
„Flóro!" vykřikly nadšeně víly. „Co se ti...?"
„Ne," zavrtěla dívka hlavou. Nejsem Flóra.
V tu chvíli si děvčata uvědomila, že to opravdu Flora není. Její melír zářil barvami, oči měla žlutohnědé jako Stella a nos jí zdobilo několik pih.
„Nejsem Flora" zopakovalo děvče. „Mé jméno je Iris a jsem víla počasí. Flora mi o vás vyprávěla v dopisech. Abyste tomu rozuměli," pokračovala Iris, „jsem její starší dvojče. Neřekla vám o mně, protože vás chtěla překvapit. Jenže pak se stala ta strašná věc, informovala mě o tom Faragonda."
„Z jaké jsi školy?" zeptala se Layla.
„Z Lilangridy, ale k věci. Flora je určitě v nebezpečí a mi musíme zakročit, znám kouzlo, které nás dovede do její blízkosti." A zvolala: „Kouzelná proměna Lilangridy!“
Winx okamžitě zareagovali: „Winx Entolomanix!" Když se všechny proměnily, vyčarovala Iris obláček. Víly okamžik sledovaly jeho let na severovýchod a pak se s Iris v čele daly za ním. Letěli asi hodinu a už je začínala bolet křídla.
Iris najednou narazila do dívky, která se z nenadání objevila před nimi. Hned se ozvaly dva výkřiky bolesti „Aauvajs!"
„Au!" než si Winx uvědomily, co se stalo, držela se už Iris a Flora za ruce.
„Ach vy jste tak úžasné, že jste se za mnou vydaly." řekla dojatá Flora. Winx samozřejmě odpověděly, že by to udělal každý.
Po té co se dívky pozdravily, došlo k dlouhým debatám, ale Iris posléze řekla: „Vše ostatní až v Alfíji."
Ostatní souhlasily a hned se i přes bolest křídel s úsměvy na tvářích vydaly do Alfei. Bloom později prohlásila, že je to velmi dobře, že se vydaly na cestu bez přestávek, protože šestice zla mohla přijít každou chvíli na to, že Flora uprchla.
Další den, kdy už se zotavily, jim Iris pověděla něco, co je mělo na několik příštích dnů zaměstnat. „Smrtihlav, jak známo, touží po moci," začala Iris, „a jedním velmi rychlím zdrojem je Leder."
„Co to je?" zeptaly se Winx naráz.
„Leder je velmi mocný kámen." začala Iris. „Dokáže splnit úžasné věci, jako je získání moci, o které se nikomu ani nesnilo. Dát veliké bohatství či zachovat slávu i věčný život."
„Páni." Vydechly posluchačky úžasem a Iris pokračovala ve vyprávění.
„Je veliký jako malý slon a kde kdo se má před tím místem na pozoru. Je totiž v lese přesliček."
